Vítejte na stránkách Obce Cejle
http://www.pensionpamferka.cz
www.cejle.cz
animaceanimaceanimaceanimace

I. DÍL

 Světové válce předcházelo velké zbrojení. Lid Německa a Rakousko-Uherska strádal,  neb platil vysoké daně. Blízko srbských hranic uspořádalo Rakousko-Uhersko provokativní vojenské manévry, při kterých byl zastřelen následník trůnu František Ferdinand d´este na ulici ve městě Sarajevu.
Dne 26. července 1914 byla vyhlášena všeobecná mobilizace: do 24 hodin se museli muži ve věku od 21 do 39 let hlásit u svých pluků. Loučení bylo smutné a srdceryvné, neb nevěděli, zda se někdy vrátí domů.
Z naší obce a Vestenhofu bylo povoláno do srpna 1915 šedesát pět mužů. Do války se zapojily i další státy, proto je nazývána světová. Na frontu byly dodávány i potraviny a byli tam odváděni koně. Nastala veliká drahota všech potravin. Byly vydávány lístky: chlebenky, kávenky, cukřenky…, ale mnohdy se za ně nic nedostalo.V roce 1916 byly nařízeny 3 bezmasé dny v týdnu. Lidé trpěli podvýživou.
Do naší obce přišli vystěhovalci z Haliče. Ubytovali je v č. 13. Na polích pracovali mladí hoši, ženy, děvčata, váleční zajatci, kteří byli obci přiděleni na výpomoc. Manželky vojínů dostávaly malý „vyživovací příspěvek“ 1. a 16. dne v měsíci.
V roce 1916 byli do války povoláni 18-ti letí hoši a 50-ti letí záložníci. Ve škole učil jeden pan učitel, druhý byl povolán do války. Vyučovalo se střídavě v 1. nebo ve 2. učebně. Děti vyráběly papírové podešve pro vojáky ( 600 párů), sbíraly kovy a ostružinové listí na čaj, pomáhaly na polích. Platilo se papírovými a železnými penězi.
Dne 30. dubna 1916 byl zaveden letní čas;  v 11 hod. večer  se posunuly hodiny na 12. hodinu. Trval do konce září.
Kuřáci si připravovali tabák ze sušeného listí: lipového, ořechového, třešňového atp. Byl velký nedostatek jídla. Někdy se pracovalo jen za stravu. Potraviny se měnily za drahocenné věci.
Ve válce padlo z naší obce 17 mužů. V roce 1918 řádila španělská chřipka.Mezi tyto strašné události došla zpráva o státním převratu 28. října 1918 večer. Všichni se radovali ze svobody a ukončení války a hleděli radostně vstříc lepší budoucnosti. Těšili se, že se jim otcové a synové vrátí zpátky z kruté války.
Padlým za vlast byl postaven památník v r. 1919 s vyrytým nápisem:
                             „ŽIVOT ZA SVOBODU DRAHÉ OTČINY“
Byly ještě postaveny 4 pomníčky na cestě k Dolní Cerekvi a  ke Kostelci. Připomínají všem, že tito lidé přinesli nejvyšší oběť za svobodu své vlasti.
Dne 21. prosince 1918 přivítala Praha triumfálně svého 1. prezidenta – osvoboditele velkými ovacemi. Přijeli s ním i legionáři. Po válce byl nedostatek potravin a veliká drahota. Pomohla dovezená mouka a tuky z Ameriky.
Ve dnech 28.-30. října 1930 napadlo nevídané množství sněhu a veliká vichřice zničila 20-25% lesních porostů. V této době byl v obci 1 mlýn, 1 pila, 2 obchody, 3 hostince.
V letech 1929-1930 nastala hospodářská krize z nadvýroby. Klesla cena hospodářských  produktů a masa. Byli propuštěni kameníci, neboť se postupně omezovala těžba kamene a některé lomy se zavíraly. V obci si lidé přivydělávali pletením vlasových sítěk ze surového hedvábí a výrobou střevíců z různobarevných řemínků. Ženy pracovaly v kostelecké továrně na maso, uzeniny a konzervy.
Hlavním kulturním činitelem v 30tých letech minulého století byla škola, kterou  v letech  1932-1933 navštěvovalo  90 dětí. V minulosti se vyučovalo v domě p.č. 4 a 5, potom byla upravena obecní sýpka a v r. 1858 byla postavena jednotřídní škola na místě, kde byl později hostinec p. Hromádky (p.č. 53). Nestačila, tak v r. 1897 byla vybudována dvojtřídka; dnes Kulturní středisko. (Dnes se využívá pro školní výuku tělocvična v přízemí této budovy).
 Ve vesnici působilo několik spolků: Odbor národní jednoty Pošumavské (1924), ochotnické divadlo (1920), Sbor dobrovolných hasičů (1900), Kampelička (1908), spolek Kamenodělník s vlastní knihovnou (70 svazků), Obecní knihovna (1924), která měla 207 knih.
OÚ byl v Pelhřimově (Okresní úřad). Farní úřad a Četnictvo v Dolní Cerkvi, pošta v Kostelci.
Půda je hlinitá a hlinito-písčitá, vzniklá zvětráváním prahorní žuly a ruly. Louky jsou na jílovitém podkladě. Podnebí je drsné: studené větry, mlhy, srážky, dlouhé zimy, skoro žádné jaro, jen podzim bývá příjemný. V obci jsou 3 rybníky. Využívány jsou k chovu ryb.
Dne 22. srpna 1919 vypukl požár na statku Václava Švíkovského, p.č. 51., který byl místními hasiči uhašen. V r. 1925 hořelo na statku podruhé. Dne 21. srpna 1923 hořelo v p. č. 33. Rozšiřující se požár zachvátil i p.č. 34 a 35. Shořelo vše.

 
Ke 100. výročí narození B. Smetany byl uspořádán koncert v hostinci p. Hromádky. Na pořadu byly hrány různé skladby a vystoupily i pěvecké sbory. (13. dubna 1924).
Další slavnosti byly k výročí Mistra Jana Husa, k nar. presidenta republiky  a k výročí vzniku naší republiky – 28.října.
V roce 1925 byl změněn název železniční stanice Kostelec-Cejle na Cejle-Kostelec.
Krutá zima v r. 1929 napáchala škody na stromech, zvěři, ptactvu,  na žel. dopravě, zamrzl i vodovod a děti nechodily do školy (uhelné prázdniny).
V r. 1931 bylo založeno Rodičovské sdružení na pomoc chudým dětem, které byly při Vánoční besídce obdarovány šatstvem (dostaly rukavice, svetry, čepice, šály, ponožky).
Divadelní ochotníci sehráli pro lidi 5 divadelních představení.
Velká hospodářská krize zachvátila všechna povolání. Smutný byl osud půl milionu nezaměstnaných, kterým se i přes státní podporu ( 1 miliarda Kč) dařilo špatně.
V roce 1932 bylo 600 000 nezaměstnaných. Byly volby do obecního zastupitelstva.Za starostu byl vybrán pan Jar. Jaroš. Byly besídky k nar. T.G.Masaryka, sehrány 3 divadelní hry, oslava 28. října, na Rodičovském sdružení přednáška o výchově dětí, v zimě plesy a zábavy o pouti a posvícení.Nejhorším krizovým rokem byl rok 1933, kdy bylo 800 000 nezaměstnaných, bylo jim vyplaceno 840 mil. Kč na podpoře.
Správce statku pan Otakar Dvořák pronajal statek panu Vokřínkovi z Kyjova na 12 let. Byl vyčleněn pozemek na školní hřiště, které využijí i hasiči pro svá cvičení.
Byla hrána 3 divadla a na besídkách byla nadílka pro chudé. Do místní školy chodilo 95 dětí.
Lidé si půjčovali knížky z Lidové knihovny.
Nezaměstnanost přetrvávala. Zvýšily se výkupní ceny obilí, což uvítali zemědělci.
Na podzim r. 1933 přišlo podruhé jaro. Kvetly jarní květiny a stromy. V Jihlavě se prodávaly jahody. Opět byla hrána divadla, pořádány slavnosti a besídky.
Krize provázená nezaměstnaností trvala i v roce 1935. Z lesů se těžilo dříví, kameníci vyráběli dlažební kostky.
Pan prezident T.G.Masaryk odstoupil ze zdravotních důvodů ze svého úřadu a ke konci roku byl zvolen novým prezidentem Dr. Edvard Beneš (byl doporučen i T.G.Masarykem).
Byly konány besídky, oslavy k narození T.G.Masaryka a 28. 10. k výročí vzniku republiky, byly sehrány 3 divadelní hry, lidé navštěvovali knihovnu a Obecní Kampeličku. Ve škole bylo 78 dětí.
Hořelo u Ryšavů vedle školy, u Jilichů a Zemanů. Postižení si postavili nové domky a prováděly se různé stavební úpravy v obci.
V roce 1936 bylo ve škole 74 žáků. Děti byly očkovány proti neštovicím a záškrtu. Očkování se platilo.
Hasičský sbor oslavil 50 let svého trvání. Pálila se vatra, bylo předvedeno cvičení, uspořádali výlet a v zimě ples. Byly sehrány 3 divadelní kusy, byly půjčovány knihy z Knihovny v naší obci. Ve školní docházce nastala změna: do zdejší školy budou děti chodit 5 let, potom 3-4 roky do Újezdní měšťanské školy v Dolní Cerkvi.
Naše obec byla elektrifikována v r. 1937. Krize pominula, nezaměstnanost poklesla, nastal stavební ruch.
Dne 14.9. zemřel ve věku 87 let T.G.Masaryk. Celý národ truchlil. Ve škole bylo 64 dětí. Pokračovalo se v očkování. Byly různé školní oslavy a besídky: Den matek, prezidentovy narozeniny, svátek 28. října atp.  Hasiči pořádali cvičení, výlet a ples. Byla sehrána 4 divadla. Jednota pošumavská pořádala vzdělávací přednášky.
Dne 6. června vypukl požár u pana hostinského Vejvody, byl však včas uhašen.
Místní Kampelička věnovala 9-ti šestiletým dětem vkladní knížku s počátečním vkladem 5,--Kčs. Byla jim připomenuta slova TGM: „Spořit se dá i z mála. Jen začni a vytrvej!“
Slavilo se 50. výročí otevření trati Jihlava-Tábor. Projel tudy historický vlak s celou původní obsluhou v uniformách.
Pro divadelní ochotníky bylo vybudováno v hostinci p. Hromádky jeviště s osvětlením, kulisami a oponou. Hrála se 3 představení. Byly různé oslavy, besídky, plesy, slavnosti.
Podle mnichovské dohody (1938) musela ČR vyklidit pohraniční území  a tím přišla o přirozenou ochranu našeho území tvořenou horami s vybudovanými pevnostmi a vše podstoupit Němcům. Část pohraničí obsadili Poláci, Slovensko chtělo autonomii a totéž Podkarpatská  Rus a Maďaři. Dne 5. října se vzdal prezidentského úřadu Dr. Edvard Beneš.
Přestaly platit veškeré pakty a smlouvy. Ze zabraných území přišlo hodně uprchlíků do vnitrozemí.Dne 30.11. nastoupil do prezidentského úřadu Emil Hácha.
V roce 1939 byla vzpomínková oslava nar. T.G.Masaryka . Ve škole bylo 51 žáků, 11 šestiletých dostalo vkladní knížku. Byly zavedeny nové znaky a prapory.
Hasičský sbor uspořádal ples a Merendu. Ochotníci sehráli 5 divadelních kusů.
Dne 15. března 1939 bylo obsazení zbytku republiky Němci. Stali jsme se protektorátem. Němci od nás odkoupili veškeré zásoby za směšně nízkou cenu. Byla zabrána veškerá výzbroj a výstroj pro naši obranu. Armáda byla rozpuštěna, důstojníci zbaveni funkce. Byly zavedeny potravinové lístky na jídlo a poukázky na textil a boty. Byly pleněny židovské obchody  a v Jihlavě vypálena synagoga.

                                              Podklady dodala: Anna Krausová, kronikářka
                                             Zpracovala: Pavlína Nováková

Vyhledat v textu

23. 6. Zdeňka

Zítra: Jan

Kalendář akcí

FIRMY V OBCI CEJLE

http://www.cejle.cz/file.php?nid=9950&oid=2370471

http://www.zemniprace-sn.cz/

http://tesar-pamatkar.cz/

www.uzasstavby.cz

TOPlist

Návštěvnost stránek

159400
TOPlist
Obec Cejle