Znak a vlajka obce Cejle

Obec Cejle dnes tvoří dvě místní části - historicky samostatné vsi Cejle a Hutě - a tři katastrální území: Cejle, Hutě a Kostelecký Dvůr.

Archivní průzkum přitom nepotvrdil existenci vlastního obecního obrazového pečetního znamení u žádné z historických lokalit.

Archivní fondy, u nichž lze očekávat případné užití pečeti obce, totiž ukazují shodně pouze otisky vrchnostenských pečetí:

V případě Cejle a Hutí, tedy vsí patřících k panství Nový Rychnov v majetku arcibiskupství pražského, se jedná o otisk arcibiskupské pečeti se znakem 23. pražského arcibiskupa, Václava Leopolda Chlumčanského z Přestavlk a Chlumčan, tvořeným stříbrno-černě polceným (tj. svisle děleným) štítem s hlavou štítu (tj. vodorovným pruhem u horního okraje štítu) obsahující znak pražského arcibiskupství - zlaté břevno (tj. vodorovný pruh) v černém znakovém poli.

V případě Kosteleckého Dvora (zvaného v minulosti také Tvrzský dvůr či Vestenhof), který náležel k majetkům královského horního města Jihlavy, se jedná o otisk pečeti se znakem města Jihlavy, jež tvoří červeno-stříbrně čtvrcený štít s českým lvem v 1. a 3. poli a červeným ježkem ve zbývajících dvou polích.

Při absenci vlastní obrazové pečeti obce Cejle a jejích katastrálních částí vychází návrh znaku především z reflexe erbovní figury rodu, který se v minulosti dle Cejle přímo psal, nebo znakových figur dalších vlastníků, k jejichž panství patřily vsi Cejle a Hutě a lokalita Vestenhof, jež - ačkoliv se sídelně váže k sousední obci Kostelec, historicky a správně náleží k obci Cejle, tj. na českou stranu historické česko-moravské zemské hranice.

Kromě historických erbovních odkazů pak návrh znaku obsahuje také figury reflektující geografický charakter obce, nebo odkazující na místní drobné památky: kapličku se zvoničkou, jež je zasvěcena sv. Markétě, či tzv. křížový kámen.

Návrh znaku obce Cejle má následující znakové figury:

1. Obecná (tj. z reality odvozená, avšak heraldicky adekvátně výrazně graficky stylizovaná) figura žernovu neboli mlýnského kamene je převzata z erbu Hamrů píšících se z Kostelece a také z Cejlův a sídlících na tvrzi Vestenhof (Kostelec) ve 14. století. Tato figura se zdá být heraldicky nejdůležitějším historickým motivem návrhu znaku, neboť se jedná o erbovní figuru rodiny, jejíž příslušník, Oldřich Hamr, se psal dle obce jako Oldřich Hamr z Cejlův a erbem s figurou žernovu (někdy popisovanou také jako kotouč) pečetil v roce 1365 (stejně jako v témže roce a v roce následujícícm jeho brat, Mikuláš Hamr z Kostelce). Žernov může připomínat také historický cejlský mlýn na Jedlovském potoce.

2. Heroldská figura zlatého břevna v černém znakovém poli - modifikovaná variantně do podoby černo - zlatě dělené hlavy šítu, zlatého břevna ve znakovém poli s další doplněnou barvou, nebo případně do podoby břevna lomeného - připomíná dlouholetou historickou vazbu obce k biskupským panstvím Červená Řečice a Nový Rychnov. Ve spojení s figurou krokve podtrhuje břevno - jako vodorovný pruh - symboliku původu názvu obce Zeile, tedy řada.

3. Obecná figura latinského kříže s perlou, dole variantně zakončeného hrotem oštěpu představuje atribut sv. Markéty, které je zasvěcena rekonstruovaná cejlecká kaplička se zvoničkou, a připomíná rovněž místní drobnou památku - křížový kámen.

4. Obecná figura dvojice listnatých stromů (v počtu odpovídajícím počtu místních částí obce) je symbolem geografického charakteru obce, to znamená její polohy v zalesněné krajině v okolí vrchu Čeřínek.

Barevné řešení návrhu znaku obce:

zelená - barvy venkovské krajiny (stromy, lesy, louky, pole, vodní toky a plochy, širé nebe)

zlatá - znakové tinktury pražského arcibiskupství

stříbrná - heraldická reflexe barvy žernovu (mlýnského kamene)

Vlajka obce předsavuje zjednodušené opakování znaku.

 návrh znaku a vlajky obce Cejle zpracoval Mgr. Jan Tejkal