KAPLIČKA SV. MARKÉTY

Historie této stavby je velice strohá. Dle slov pana faráře P. Romana Strossi se pravděpodobně jedná o místo, kde mohl dříve stát zavěšený zvon na dřevěném podstavci a sloužil jako dnešní hodiny. Díky tomu lidé věděli přesný čas, nebo jim oznamoval nějakou výjimečnou událost, např. požár.  Posléze na tomto místě vystavěli zvoničku, která ale nebyla zasvěcena žádnému svatému.

Naše Cejlecká zvonička má jednu zvláštnost. Oltář má směrem na západ a tím pádem vchod směrem na východ. Tato zvláštnost není ničím neobvyklým. Bylo běžnou praxí, že se stavby kapliček nebo kostelů podřizovaly spoustě faktorům. Jedním z nich mohla být již vyjetá cesta, která se jen kvůli kostelu nebude přece měnit, a tak se kostel musel podřídit cestě, tak je tomu například i v Batelově.

Podle toho, co se traduje po Cejli, si zřejmě zdejší bohatí statkáři postavili kapličku na svůj vlastní náklad a také dle svých potřeb. Z čistě praktického hlediska se jim údajně nechtělo pokaždé kapličku obcházet, a tak si vchod postavili směrem k sobě. ý označuje místo naší zvoničky. I tato značka nám ukazuje, že zvonička nebyla vysvěcena neboť kaple a kapličky se v mapách označovaly křížkem.

První záznamy o zbožnosti cejleckých občanů jsou k nalezení ve farní knize „Liber Nenirabukuzn ab abbi 1709“ ze dne 3. prosince 1794. V Cejli (psáno latinsky „Gzegleizky“  byl v latině dohledán inventární jmenný seznam občanů, kteří byli zbožní a  přispívali farnosti v Dolní Cerekvi. Občané přispívali penězi či prací. V této farní knize je vložena mapa, na které je označeno místo Cejlecké zvoničky. Je to ovšem jediný záznam o její existenci.

Na pozemkové mapě z roku 1829 je v obci Zeill inf Böhmen (Cejle v Čechách) zakreslen čtvereček, který označuje místo naší zvoničky. I tato značka nám ukazuje, že zvonička nebyla vysvěcena neboť kaple a kapličky se v mapách označovaly křížkem.