II. DÍL

15. března 1939, kdy nás obsadili Němci, bylo někde až -13°C mrazu a vánice.
21. března bylo rozpuštěno Národní shromáždění, zrušeno Ministerstvo zahraničních věcí, zlikvidováno Ministerstvo národní obrany.
Místní odbor Jednoty pošumavské zakoupil ovocné stromy a začal vybírat příspěvky pro vystěhovalce z pohraničí – 600 Kč. Všechny spolky byly potom sjednoceny pod názvem Národní matice. Hasiči v obci připravili ples a divadelní ochotníci sehráli 6 her.
U škol byly zřízeny sběrny odpadu textilu, gumy, kostí, korku, skla, léčivých bylin.
Ve Dvorcích byla škola zrušena, děti docházely potom do Cejle.
„Pamětní knihy“ z obcí byly odevzdány na Okresním úřadě v Jihlavě a založeny nové. (Po válce byly tyto knihy obcím vráceny a doplněny, neb je schovali čeští zaměstnanci Okresního úřadu.)
Dosavadní starosta obce, Jaroslav Jaroš, odstoupil ze zdravotních důvodů ze své funkce a byl zvolen nový Josef Jelínek. Bývalý starosta vykonával svoje poslání svědomitě 8 let a měl vždy na zřeteli prospěch obce.
Do obce byl zaveden telefon a veřejná hovorna byla v hostinci p. Vejvody. Její pořizovací cena byla 9 425 korun.
Pokračovalo se v elektrifikaci obce (Vestenhof.)
Aby bylo dost textilu, bylo nařízeno, aby lidé v obcích pěstovali len, pro vlákno i olejnaté semeno. Dodávali mléko a vejce pro stát.
Byla zřízena civilní protiletecká ochrana. V noci bylo nařízeno zatemňování oken příbytků.
Některé děti ze školy byly očkovány proti záškrtu a neštovicím. Byl jim prohlížen chrup a provedena lékařská prohlídka.
Lidé byli nuceni slavit narozeniny Ad. Hitlera a den vzniku Protektorátu. Označení škol bylo čes. – německé, rovněž úředních razítek.
Šetřilo se uhlím, do 22. 10. se nesmělo ve škole topit. Bylo v ní 51 dětí. Do Újezdní měšťanské školy v D. Cerkvi docházelo 24 žáků z naší obce.
Blíže nádraží Cejle – Kostelec postavilo družstvo z Třeště skladiště na obilí, brambory, vápno, na umělá hnojiva a na uhlí.
Teploty v kruté zimě klesly až na -30°C následovalo studené jaro i léto, chladný byl i podzim. Sníh napadl už 26. října.
Na zakázané oslavě 28. října byl smrtelně zraněn student mediciny Jan Opletal. Jeho pohřbu se zúčastnilo téměř všechno vysokoškolské studentstvo, které svou účastí demonstrovalo proti násilnostem německých okupantů. Němci zavřeli vysoké školy, některé studenty odvezli do koncentračních  táborů, zabrali koleje, několik studentů zastřelili.
Téhož roku 1. září 1939 byla přepadením Polska rozpoutána II. světová válka. Polsko bylo udoláno Němci,(z východu část i Rusy) za 18 dní.
Němci pak zabrali Norsko, Dánsko, Holandsko, Belgii, Francii. Byly podnikány letecké útoky na Anglii. V Anglii bylo i mnoho českých pilotů, kteří bojem proti společnému nepříteli bojovali i za svou obsazenou zemi. Podporu jejich boji poskytl i president Edvard Beneš, který byl v Anglii v exilu.
V protektorátu se našim lidem nežilo moc dobře. Byly kontrolovány dodávky mléka, obilí, dobytka. Jídlo bylo na příděl. Při nákupu byly předkládány spolu s penězi i potravinové lístky.
Změna byla i ve školství: 5 ročníků tvořilo školu národní, potom1/3 dětí postoupila do školy hlavní, ostatní se učili ještě 3 roky na škole obecné. Povinně se učil německý jazyk. Byly uhelné prázdniny, aby se ušetřilo ve školách uhlí na topení. Tak v r. 1941 se ve školách neučilo od Vánoc do 4. března. Žáci vždy dostali úkoly po týdnu k domácímu vypracování.
Do Cejle si docházeli pro úkoly i žáci ze Dvorců, neb jejich škola byla zrušena.
V cejlecké škole bylo tehdy 65 dětí, do Dolní Cerkve docházelo 24 dětí, 3 děti se učily v Jihlavě.
Divadelní ochotníci sehráli 3 hry.
Krutá zima s množstvím sněhu (měla na vině polomy, úbytek lovné zvěře), skončila 28. dubna. Jaro bylo studené, léto deštivé, jen podzim suchý a slunečný.
Češi se nesmířili s potupnou německou okupací a různými sabotážemi škodili Němcům.
S nástupem nového protektora bylo mnoho lidí zatčeno, uvězněno v koncentračních  táborech a někdy popraveno. Hitler dále obsazoval země: Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko, Jugoslávii, Řecko, Krétu.
22. června 1941 bylo přepadeno Rusko. Německá vojska rychle postupovala k Moskvě, k Leningradu a Stalingradu, který byl na cestě k naftovým polím.
V r. 1942 byla dokončena elektrifikace Vestenhofu.
Pan Kovářů koupil hájenku od pana Ing. Ot. Dvořáka.
Byla ustanovena sociální pomoc pro nemocné a chudé lidi.
Ve škole se učily děti němčině: 4 hod. týdně, v ostatních 7 hodin. Byly vyřazovány závadné knihy a učebnice. Dějepis se učil podle nového nařízení od Němců. Ze školy bylo odvezeno 72 kg knih, map a učebnic. Některé z nich přesto pan řídící učitel uschoval. Noví učitelé byli na škole jako praktikanti bez platu. Vyučovalo se i náboženství. Děti byly očkovány. Z Dvorců se děti nedaly očkovat a onemocněly záškrtem.
Ve školním roce 1941-42 bylo ve škole 64 žáků. Do Dolní Cerkve chodilo 24 a do Jihlavy 3 žáci.
Spolek Národní Matice nevykazoval žádnou činnost, ale ochotníci sehráli 4 divadelní hry.
Byla tuhá zima, pozdní jaro, léto bylo lepší s dobrou úrodou a množstvím lesních plodů.
Na jaře byl spáchán atentát na říšského protektora R. Hendricha. Čeští dobrovolníci z Anglie se po akci ukryli v kryptě kostela sv. Karla Boromejského v Praze. Němci je obléhali, ale oni se bránili a poslední náboj si schovali pro sebe. Němci se mstili: bylo vyhlášeno Stanné právo, nastoleno veliké zatýkání, konaly se prohlídky, denně bylo popravováno 100 lidí, Lidice a Ležáky byly vypáleny, židé museli nosit žlutou hvězdu na oblečení.
V Rusku se bojovalo u Stalingradu,boje probíhaly i v podhůří Kavkazu.
V listopadu byli Němci u Stalingradu poraženi a mnoho jich padlo do zajetí.
18. prosince byl zatčen z naší obce traťový pomocník a kameník. Zvon ze zvoničky byl zabaven pro válečné účely.
V roce 1943 prodal pan Ing. Otakar Dvořák zdejší statek Josefu Bílkovi, spolumajiteli továrny na uzeniny. Protože druhou půlku vlastnili židé Spitzrovi, Němci převzali továrnu pod svou správu i se statkem v Cejli. Správcem ustanovili pana Leontýna Rychnovského.
Sbírka na sociální pomoc vynesla 1485 korun. Školní děti sehrály divadelní představení O princezně Pampelišce, 16.5. oslavily besídkou Den matek.
I když byly děti očkovány proti záškrtu a neštovicím, na jaře onemocněly některé z nich „ovčími neštovicemi“, příušnicemi a spalničkami.
O prázdninách musely školní děti pomáhat o žních, na úřadech s agendou, sběrem odpadkových surovin, léčivek, pěstovat na pozemcích mrkev a ředkvičky, neboť učitelé podávali o tom hlášení.
K 1. září 1943 bylo ve škole 68 dětí, z toho 9 ze Dvorců. 30žáků chodilo do Dolní Cerkve, Jihlavy a Dušejova.
I přes těžké válečné roky půjčovala místní knihovna lidem knihy, hrála se i divadelní představení. Vedoucí ochotníků Josef Jelínek byl poslán na práci do Říše.
Národní Matice byla rozpuštěna, místní Kampelička zůstala.
2. února byla skončena stalingradská bitva. Němci byli z poloviny vybiti, ostatní zajati (300000). Byla narušena báje o neporanitelnosti německých armád. U Leningradu byla prolomena blokáda a město bylo osvobozeno. Jeho obyvatelé trpěli hladem a zimou, ale nevzdali se. V severní Africe se vylodili Američané, vyhnali Němce a Italy z Alžírska, obsadili Sicilii a jižní Itálii, pak postupovali k severu.
Po porážce u Stalingradu vyhlásili Němci „totální válku“. Nastoupili do ní všichni zbývající muži z Říše a občané z okupovaných zemí museli za ně pracovat.
Zatčení občané z naší vsi, V. Frantál a Jan Roubal, byli po vyšetřování posláni do Terezína a pak do Osvětimi, kde zahynuli.
V r. 1944 Němci z továrny na uzeniny z Kostelce provedli rozsáhlou přestavbu vepřinců ve zdejším Dvoře asi za 700000 korun.
Byly provedeny dvě sbírky ve prospěch postižených válkou, nemocných a starých lidí.
25. června sehráli místní školáci divadelní hru Krakonoš. Za sběr kostí dostávaly děti mýdlo, za textil vytíráky na podlahu.
Divadelní ochotníci sehráli jednu hru, pak byli v sále i na jevišti ubytováni řezníci z Kosteleckých uzenin, takže nemohli hrát, přesto přispěli 500 korun na stavbu nového divadla v Pelhřimově.
Kampelička měla mnoho vkladů, ale málo výpůjček.
Ruská vojska hnala Němce ze své země. Pomáhal jim i 1. ČS armádní sbor pod vedením gen. Lud. Svobody. Vyznamenali se v bojích u Sokolova, Kyjeva, Bílé Cerkve. V Itálii se král vzdal spojencům a uvěznil Mussoliniho, Němci ho však osvobodili. Ve Francii se vylodili spojenci a pomohli ji osvobodit. (I další země.)
26. srpna vypuklo SNP. Střediskem byla B. Bystrica. Němci je potlačili do konce října, neboť byli lépe vyzbrojeni. Povstalci ustoupili do hor, odkud vedli partyzánskou válku, Němci se krutě mstili na civilním obyvatelstvu.
I v roce 1945 knihovna sloužila svým čtenářům. Kampelička měla více vkladů než výpůjček.
Žel. Stanice Cejle – Kostelec leží na transversální dráze Domažlice – Brno.
První vlak tudy projel 4. října 1887. Pak byla vybudována lokální trať do Telče, kudy projel první vlak 13. srpna 1898.
Do kostelecké továrny na uzeniny byla postavena v r. 1927 vlečka.
Žáci neměli místo k učení, dostávali úkoly domů, neboť školní třídy byly upraveny pro potřeby německých uprchlíků a vojáků. Naštěstí nepřišli, tak bylo 5. dubna zahájeno střídavé školní vyučování polodenní.
V sobotu 5. května vypuklo v Praze povstání. Lidé stavěli barikády, mnoho jich padlo, mnozí z okolí se vypravili na výzvu rozhlasu Praze na pomoc. Dobře vyzbrojené Němce, kteří se krutě mstili, porazila až armáda maršála Koněva, která přispěchala od Berlína Praze na pomoc. Byl konec strašné války, ve které bylo zmařeno 35 mil. lidských životů, byla zničena města, vesnice, krajina. Ruské armády osvobodili Polsko, Slovensko, Moravu, Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko, Jugoslávii, Rakousko, naposled Čechy.
9. května nastal mír. Němci byli odzbrojeni, ale v nedaleké Třešti za to zabili v odvetě 60 mužů. Podobné události byli i v Pelhřimově, Lískovicích a Sejčkově.
Na zdejším nádraží byl německý telegrafní prapor a žel. prapor maďarského ministerstva. Po jejich odsunu zbylo na místě hodně různých věcí a potravin. Někteří jedinci z blízkého okolí začali zásoby rozkrádat, ale pak museli všechno vrátit.
Němci prchali z Jihlavy, ale byli zastaveni na pelhřimovské silnici a odvedeni do sběrných táborů.
Do naší obce přišlo 5 ruských vojáků 10. května. Promluvil k nim pan Fr. Mareš, který se naučil rusky za dlouhého pobytu v Užhorodě. Mnozí místní občané se šli podívat na silnici  k Hubenovu, po níž se valil nekonečný proud ruských obrněných vozů. Po lesích byli chytáni uprchlí Němci. Při přestřelce zahynul pan František  Policar z Hutí.
12. května byla školní slavnost k osvobození. Zakázané knihy a pomůcky, které schovával pan řídící učitel, opět posloužili žákům ve škole, kde nastaly změny: zase se učilo v 5-ti postupových ročnících, 14 žáků bylo převedeno do měšť. školy v Dolní Cerkvi, bylo zrušeno vyučování němčině a 6-ti stupňové hodnocení žáků známkami. Žáci ze Dvorců měli opět svou mateřskou i základní školu v místě. K 1. 9. 1945 bylo ve zdejší škole 47 žáků. Začalo se vyučovat ruštině.
Z Anglie se vrátila vláda s presidentem Dr. Edvardem Benešem za velikého jásotu do Prahy.
Němci byli z ČSR odsunuti, jejich majetek byl zkonfiskován. I z naší obce se odstěhovalo dobrovolně několik lidí. Na statku ubylo dělníků, proto nový správce, Josef Kratochvíl ze Spělova, požádal o lidi se sběrného německého tábora. Bylo mu vyhověno.
Ve sbírce pro válkou postižené bylo nashromážděno 25 254 korun a věcné dary. Přestalo pracovat Obecní zastupitelstvo a tvořily se Místní národní výbory. Prvním předsedou MNV  v naší obci byl zvolen Josef Jelínek z č.p. 37, pak František  Jilich z č. 12, Josef Dvořák, Josef Jelínek z č.p. 46.
Provoz na železnici byl ochromen, neboť byly poničeny mosty a bylo málo lokomotiv, některé  byly dokonce mimo naši republiku.
Hloubkoví letci zničili 1. dubna na našem nádraží 1 stroj, vodárnu a byt provozního oficiála pana Skřivánka.
Na nádraží bylo mnoho poškozených a spálených vagónů, které překážely.
Dopravu na železnicích začali řídit Rusové k přesunu svých vojsk a válečné kořisti. Když nebylo co vozit, začala se znovu obnovovat  pro potřeby naší vlasti.
Byla vrácena čsl měna, president. republiky vydal dekret o pozemkové reformě, byl znárodněn těžký průmysl, banky, pojišťovny, doly, majetek po nepřátelích byl zkonfiskován. Byly stanoveny ceny zboží, majitelé větších pozemků a stád dobytka odváděli státu poplatky.
ČSR obdržela lokomotivy, vagóny, automobily, traktory, benzin, textil a použité šatstvo, len, bavlnu, pytle, osivo, sadbu, léky, potraviny aj. Zboží přivážely lodě do Hamburku, Brém, Terstu, Konstance, pak bylo dopravováno k nám i do jiných států. Část dodávek byla odcizena a prodávala se na černém trhu.
Lidové soudy trestaly spolupracovníky Němců, někdy Němce samotné.
Spolek Národní pošumavská jednota obnovil svou činnost.

Podklady dodala: Anna Krausová, kronikářka
Zpracovala: Pavlína Nováková